Tohle jde mimo mne. Ale když jsem dostal od kamaráda kilt, s údivem jsem zjistil, že v něm zima opravdu není (pokud zrovna neřádí uragán).

Měla jsem to samé. Punčocháče a sukně nebo šaty. Kalhoty jsem ráda neeměla do doby, než jsem se odstěhovala do Ameriky. Nyní už jenom kalhoty, ale pohodlné.

Tento týden jsem mluvila se švagrovou z Čech, že její vnučka začíná být tak trochu šikanovaná. Je jí jedenáct, už odmalička dělá gymnastiku, takže je štíhlounká, vlasy husté až do pasu a ráda se fintí. Nosí sukně a šaty a spolužačkám se to moc nelíbí.

Ty vaše spolužačky chtěly být jako vy, tak to bylo dobré, ale u Viktorky to vypadá, že spolužačky ji chtějí obléknout do tepláků.

Umím si představit. Dnes se to mezi náctiletými hodně řeší. Nese to doba. Viktorka to asi ve škole nemá úplně lehké, protože holky v tomto směru umějí být nelítostné. Sportovci ale bývají houževnatí, tak snad si s tím poradí. Držím pěsti.

I Cimrman nosil sukýnky

Nesnáším lidi v divadle, kteří se nedokáží pěkně obléci.

Tak to já jsem naopak klučičí, nejen oblékáním, a nehodlám na tom nic měnit. Je mi v tom fajn, ale při čtení vašeho blogu se mi vybavil kolega z mé první práce. Jeli jsme spolu na jednání ke klientovi a on mi v autě z ničeho nic řekl, že ho seru. Nechápala jsem čím. A z něho vypadlo, že jsem prý krásná holka, ale chodím pořád v kalhotách. No, bylo mi tehdy něco málo přes 20 (je to pravěk 30 let nazpět ), a tohle jeho konstatování na mě mělo úplně opačný vliv než by si přál. I když náhodou jsem měla náladu na sukni, vzpomněla jsem si na něj, a šla jsem zase do kalhot. Teď už takové věci nedělám. Je mi úplně jedno, čím lidi seru, pohoršuji nebo co by naopak chtěli. Řídím se výhradně tím, co chci já. Přeji hezký den.

Haha, tak v tom jsem úplně stejná, jako vy- jakmile mi někdo něco podsouva nebo do něčeho vyloženě nutí, má to ten efekt, že se zaseknu a just ne jak říkáte, ať si lidi myslí, co chtějí, nosím a dělám to, v čem je mi dobře a ostatní ať to dělají taky tak. I vám hezký den a díky za komentář.