Tisíc a jedna noc III: Smích
Moc jsem se těšila, až ho zase uvidím. A hlavně, až s ním promluvím. Jenže holky už začínaly být otrávené, že chodíme pořád do salonku. Co teď? Musím je přemluvit, nechci tam jít sama. To by vypadalo, že jdu za ním, což nesměl nikdo zjistit. I já jsem se zdráhala si to přiznat. Co mi na něm záleží?
"Ell, vždyť tam chodíme pořád!" Ach ano, tenhle Nořin argument jsem čekala jako první. "A vám se tam nelíbí?" "Ale jo, ale co vyzkoušet taky něco jinýho?" namítá Nina. "Dobře, tak příště půjdeme jinam. Ale dneska ještě salonek, jo?" "No dobře", souhlasí obě po chvíli mého škemrání. Jen co vstoupíme na půdu salonku, vlije se mi do žil jakási rozšafnost. Musím se pořád smát, nahlas vykládám a připadám si náramně zábavná a okouzlující. A také neodolatelná. Zamíříme hned do podzemí. Nahoře musíme projít kolem vypasených Arabů s chlípnými pohledy. Divím se, že pod nimi ta křesílka ještě nepraskla.
Od té doby, co jsme objevili spodní salonek, chodíme výhradně tam. Uvelebíme se do svého oblíbeného rohu za závěsem. Nemůžu se ho dočkat. "Co to bude, dámy?" vystoupí zanedlouho zpoza závěsu temná postava. Hned po prvním slově mnou projede hluboké zklamání. Není to on! Je to někdo, koho jsme zde ještě neviděly, ale pranic se mi nelíbí. Dlouhé, očividně dlouho nemyté a nečesané vlasy mu spadají skoro do pasu, otrhané oblečení už toho také spoustu zažilo a z pusy na nás blýskne několik kovových zubů. A přitom je docela mladý! Brr, otřesu se uvnitř. Je odporný. A ještě k tomu ten arogantní úsměv, při němž vypouštěl z úst slovo "dámy". Očividně si myslí, jak je neodolatelný. To teda určitě. I na té jeho inteligenci, u níž se mermomocí snaží, aby mu koukala z očí, mi něco vadí..."Svařené víno", procedím skrz zuby co nejvíc pohrdavě. "Tse, svařák." "Ano a co byste mi tedy doporučil?" "Nějakej pořádnej čaj, silnej!" "Díky, já tyhlety pořádný čaje fakt nemusim." "A to je velká chyba." "Jo, to určitě", ušklíbnu se. Co si o sobě jako myslí? Nora a Nina také vysloví svá přání a setkají se s nemenším opovržením. "Fuj, ten je teda děsnej", zhodnotí Nina, když odejde. "Člověk by zvracel a jak se naparuje, takovej hnusák...ani dvoumetrovou tyčí bych se ho nedotkla", rozhohním se. Načež vybuchneme v bujarý smích.
"Á, tady je dneska nějak veselo", vstoupí mezi nás najednou On. Vůbec jsem ho neslyšela přicházet. Nic nového. Neomylně nám opět rozdělí nápoje. Nic nového. "Zase svařák?" zašklebí se. "A co má být? Když mi chutná..." "Protože jsi ještě neochutnala lepší." "A co by mělo být to lepší?" "Počkej, přinesu ti." "Nějakej hnus, to já znám. "Ne, ne..."zavrtí hlavou. "Mám jen nejlepší." "A co to teda je?" "Ruská vodka a nebo prvotřídní koňak." "Hm, tak na to si nechám zajít chuť, děkuju", věnuju mu líbezný úsměv. "Nechceš, dobře...nutit nebudu." "Dneska nevykládáš?" "Ne, ne, dneska neni ta správná nálada, dneska si jen tak povídáme." "O chlapech, co?" "Teda, Vy jste chytrej, jak to víte?" "Poznám...kouká vám to z očí..." přehlédne moje kamarádky. "No, tak taky něco řekni", obrátí se k Nině. "Já nevim, co", uchechtne se a sklopí oči. "Obě stejně furt papouškujete, co řekne tadyta", ukáže na mě. "Cože, to není pravda" ohradím se. "Jo, to neni pravda" přidá se Nina. Náš hostitel se dá do smíchu až se za břicho popadá. Jeho záchvat trvá asi minutu a je velice nakažlivý. Cukají mi koutky. "Prej neni pravda. Teď jste to akorát dokázaly!"
"A co Vy? Taky řešíte ženský?" "Já? Ne. Já je radši balím. To má alespoň na chvíli význam." Zase záchvat. Tentokrát z něho plynule přejde do záchvatu kašle. "Asi si budu muset jít zakouřit." "Jo, jo, to Vám při kašli určitě pomůže." "Nebuď drzá." "Proč nemá význam je řešit?" "Co?" "No, proč nemá význam řešit ženský?" "Jedno staré přísloví hlásá: Ženská nikdy neví, co chce, ale ví, že to dostane." Podíváme se s holkama po sobě. "No, tak hlavně, že chlapi to vědí", utrousím. Najednou kolem projdou dvě dívky nastrojené jako pávice. Sednou si kousíček od nás, pohazují vlasama a vůbec se celé nakrucují. Aha, podobné husičky zbožňuju. Ihned upoutají pozornost našeho společníka, který na ně zamává. "Nazdar krasavice", zazubí se a upaluje k jejich stolečku. No jo, co jiného. Asi se s nimi výborně baví, výbuchy několikahlasného smíchu se nedají přeslechnout. Schválně dělám, že je neposlouchám. Co je mi do nich? Ať si užijí.
"Ten je taky asi pěkně úchylnej, i když to na první pohled tolik není vidět", usoudí Nora. "Souhlas, ale na ty Arabáče tam nahoře nemá. Ty by se uslintali, když viděj holku", směje se Nina. "Jo, jednou ze samýho vzrušení rozsednou ty křesílka." Vybuchneme v smích.
Alena Šnajdrová
Sebevědomí chlapa poznáš podle toho, jak vypadá jeho žena
Málokterý muž s nízkým sebevědomím má po svém boku ženu, za kterou se kdekdo otočí. Obecně by se tedy dalo říct, že sebejistý muž uloví dámu hezkou a zakomplexovaný ošklivou. Ovšem je to opravdu takhle jednoduché?
Alena Šnajdrová
Jak jsem se vyrovnala se závistí
Kdo tvrdí, že nezávidí, ten lže, a závidí ještě víc. Závidím taky a některým lidem některý věci fakt hodně. Občas i kamarádům, za což se stydím. Ale je to lidské a záleží hlavně na tom, jak se svou žárlivostí naložíme.
Alena Šnajdrová
Pomoc, Alenka nosí pořád sukýnky - všechny chtějí být jako Alenka
Preference šatů a sukní se u mě začala zcela zjevně formovat už ve třech letech. Holka nosí sukně a co má být? Pozastavuje se nad tím někdo? Ano, neustále... a nejen pozastavuje, někomu to vysloveně vadí.
Alena Šnajdrová
Rallye letní gumy
To se takhle v půlce listopadu objednávám na začátek prosince na přezutí pneumatik. Jo, jsem lempl, ale co se asi může stát? V nejhorším případě napadne jeden den centimetr sněhu, aby druhý den zase roztál. Nebo ne?
Alena Šnajdrová
Nechci chlapa s nižším vzděláním
Tedy s nižším, než mám já. Na sociálních sítích se zmíněný exemplář obvykle profiluje jako absolvent "Vysoké školy života". A osobně? Netřeba pátrat, on mi to vždycky spolehlivě řekne sám...
Alena Šnajdrová
Svět patří těm, co se nepos**ou
V životě jsem se naučila jednu důležitou věc - člověk musí umět rozlišit, před kým a kdy může bezpečně odhalit svoje strachy a skutečné emoce a kdo jich obratem ruky zneužije.
Alena Šnajdrová
Jak (ne)(s)balit učitele - učitel druhý
Na střední škole už jsem na(ne)štěstí svou snahu o sbalení učitele neopakovala, ovšem na vejšce mi spadla brada hned první týden zimního semestru, kdy se v učebně zjevil on - magistr Zajíček - a já se okamžitě zamilovala.
Alena Šnajdrová
Pomoc, nesnáším telefonování
Už prakticky od dětství se s tím potýkám. Stokrát radši jdu někam osobně, než bych tam volala. Do jisté míry mě vysvobodily emaily a esemesky. Neznámá čísla neberu a známá jak kdy... Naštěstí vím, že v tom nejsem sama.
Alena Šnajdrová
Jak se mi splnil sen aneb intuice, část druhá
Vědci tvrdí, že člověk zdaleka nevyužívá veškerou kapacitu svého mozku. Někteří dokonce odvážně udávají nevyužitost až osmdesátiprocentní. A zjistili už, co jsou sny, kde se berou a proč?
Alena Šnajdrová
"Poslouchejte svou intuici", slyšíme všude...
Ale co vlastně je, ta intuice? Dlouhé roky jsem pokaždé nervózně váhala, když jsem si ve složité situaci vzpomněla na radu, že jí mám naslouchat. Já nevím, nevím, křičela jsem v duchu... až nedávno jsem pochopila...
Alena Šnajdrová
Chceme více žen v politice - ale musejí se chovat jako chlapi
Jednou jsem zahlédla článek, který řešil zavedení kvót pro zvýšení počtu žen v politice v jisté skandinávské zemi. Na první pohled to vypadá v pořádku a žádoucí, ovšem pak jsem konečně pochopila, co mi tolik vadí.
Alena Šnajdrová
Jak jsem se zamilovala do učitele - učitel první
"Zamilovat se do učitele je snadný", povídá jednou kámoška. "Nemusí se snažit o pozornost, protože se na něj stejně furt díváš, a už jen tím, že je učitel, jedinej v tý třídě a starší, má navrch třeba před tvejma spolužákama..."
Alena Šnajdrová
Jak jsem vystoupila z vlaku
Odevšad se hrnou motivační články, jak nemáme být ovce, chovat se stádovitě a srovnávat se s ostatními. Jsem sice ten poslední, kdo by nesouhlasil, ale na druhou stranu si říkám, jestli takové jednání není vlastně přirozené...
Alena Šnajdrová
Paní, můžete mi říct, jaký je rozdíl mezi orálním a análním sexem?
Tři dámy (kamarádky), postupně nakráčejí k němu do obchodu. První má v úmyslu koupit suvenýr. Druhá mlčí a třetí ihned po příchodu svými uměle vylepšenými rty opovržlivě prohlásí: "Fuj, tady to smrdí..."
Alena Šnajdrová
Proč lidi lžou
Jako dítě jsem nechápala, proč moji vrstevníci rodičům lžou. Neměla jsem tu potřebu a připadala si lepší než oni. V dospělosti pak přišli určití lidé a s nimi i moje lži. Asi nejsem lepší, jen jsem měla lepší výchozí podmínky...
Alena Šnajdrová
Paní učitelka svině - 3. díl
Třetí a závěrečný díl minisérie o tom, jak jsem bojovala s učitelkou fyziky. Blíží se konec školního roku a mně hrozí propadnutí, přestože jsem se právě dozvěděla, za jakých okolností mi byla připsána čtyřka z testu...
Alena Šnajdrová
Paní učitelka svině - 2. díl
V minulém díle jsem nastínila svůj boj s učitelkou fyziky a končila tím, že se za ní moji rodiče vypravili do školy na konzultaci... Jak to celé probíhalo, a i něco víc, se dozvíte v následujících řádcích.
Alena Šnajdrová
Paní učitelka svině - 1. díl
Přišla nová učitelka na fyziku - prý z nějakýho matematicko-fyzikálního gymnázia. My jsme podle ní byli zřejmě dementi, který je nutno pořádně proškolit. Všechny metody dovoleny. Což se mi vůbec nelíbilo.
Alena Šnajdrová
Ranní ptáče dál doskáče, víc toho sežere a dřív chcípne
A já zase žeru v noci, což je prý horší... Mimochodem nadpis je jen z kategorie blbých vtipů, který jsem kdysi kdesi četla. Nicméně u sov a skřivanů ještě chvíli zůstanu. Aneb co se mi do předchozího článku nevešlo.
Alena Šnajdrová
Noční sova nebo rozmazlený lenoch?
Odmalička se potýkám s problémy usnout včas a ráno brzy vstát. Obvykle nezaberu dřív než v jednu a nefunguju před devátou ranní. Jsem líná a rozmazlená?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 175
- Celková karma 23,78
- Průměrná čtenost 1269x