Doktore...
doktore zvířecí duše
tak moc by jsi mi slušel
pohlcen v tom těle
zmítán ze strany na stranu
a utopen cele...
však já tě dostanu
věřím nabubřele
jakou máš cenu?
jak se jmenuješ?
s lahvičkou od parfému
doufám v svou lež
doufám v tvou nejistotu
touhu a chtíč
zmírám pro tebe
visím na plotu
upínám se na sobotu
snad vyjdeš mi vstříc
jenže co mám ti říct?
Dobrý den, pane doktore?
toť vážně trumf...
v rozdílných oborech....uff
najdeme jednotu
v tu moji sobotu
v záhadě beze jména
v tajemství lásky, života a smrti
než přijde karanténa
než nás zdrtí
chci znát tvůj dech
tvou zvířecí duši
a ležet na zádech
jak se sluší...