Nebuďme v šachu V.
Takové jsou dámy. Stávají se středem pozornosti, kamkoliv přijdou. A to nemusejí říct nebo udělat nic zvláštního. Prostě z nich vyzařuje "cosi", co nutí ostatní nenechat je bez povšimnutí. Chtějí s nimi kamarádit, chodit, často je napodobují, citují a obdivují - a pokud ani jedno z toho, alespoň je pomlouvají.
Dáma je zkrátka za nejvyšší počet bodů - ať už na šachovnici či v životě. Ovšem každý efekt má svůj defekt, jak by řekl jistý člověk. Jestliže se říká, že mezi genialitou a šílenstvím je velmi tenká hranice, u dam to platí dvojnásob. Je ten člověk, který před chvílí zachránil někomu život, ten stejný, co se nechal vyprovokovat jiným řidičem k divoké honičce po dálnici a nebo ten, co si před chvílí vzteky rozmlátil mobilní telefon? Ano, je...Ten hrdina z pohádek se dokáže v mžiku proměnit v žárlivého, omezeného, nechápavého jedince, kterého byste nejradši vzali palicí po hlavě.
Jejich síla je jejich slabostí. V práci nezáleží na tom, jestli jsou nadřízení, podřízení nebo sami svým pánem, vždycky prostě vyčuhují. Jejich inteligence je mimořádná, ovšem i koně jim dokážou leckdy pěkně zavařit. Jak je to možné? Inu, dámy buďto útok ze strany vůbec nečekají a nebo jsou nad něj povznesení natolik, že se jím odmítají vůbec zabývat. Ale to, že děláme, že něco není, ještě neznamená, že to opravdu přestane existovat. Povznesenost dam nad mrzké útoky je sice na jednu stranu obdivuhodná, na stranu druhou sebevražedná.
Projevují se jako solitéři a pravda je, že sami sice zvládnou spoustu věcí, ovšem každý potřebuje, aby mu někdo kryl záda. S pomocí střelců, věží, ale i koní nebo pěšců mohou dokázat mnohem víc. Umějí měnit taktiky, pohybovat se všemi směry, přizpůsobovat se situaci, vymýšlet strategie a plány, reagovat na změny, ale jisté dovednosti jim chybí - říct si o pomoc, přenechat žezlo na chvíli někomu jinému a spolupracovat. Krátcí bývají i na koně - ti je mohou napadnout bez toho, aby sami byli ohroženi. Úplně jednoduše proto, že dáma přece takovou ubohou taktiku, jako je útok ze strany, "nemá zapotřebí". Což je sice v zásadě pravda, ale nikdy nezaškodí o oněch úskocích vědět, hlídat si je a hlavně - umět na ně reagovat!
Existují i velmi zvláštní druhy dam a to ty, které se bojí svého potenciálu. Takže ano, ti lidé, co sedí v koutě, nervózně si mnou ruce, uši, bradu a nevím, co všechno ještě, mohou být skryté dámy, které zatím jen nevědí, jak a kam namířit svou sílu. Působí nejistě, zmateně, nepřátelsky nebo arogantně. Ale to všechno má společného jmenovatele. Sílu a strach. Z těchto dam se často stávají mistři teoretici - vědí, jak by měly věci ideálně vypadat, radí ostatním, jak jich docílit, vidí chyby, souvislosti, jsou si dokonce vědomi i svých vlastních chyb a přesně vědí, co by měli udělat, aby si polepšili. Ovšem nejsou schopni tak učinit. Bojí se, že se to nepovede, selžou, ztrapní se, shodí a nebo také, že by se to mohlo povést. Poslední položka zní sice trochu jako klišé, ale dejte otrokovi svobodu a s největší pravděpodobností spáchá sebevraždu, poněvadž nebude vědět, co s ní. Často se zaleknou i obyčejného pěšáka, aniž by si uvědomovali, o kolik ho převyšují. Avšak i těmto dámám budete fascinovaně naslouchat a v duchu se divit, kde přišly na tolik moudrosti, když nejsou schopni poradit si s vlastním životem. Ale to je právě ten paradox.
Další druh dámy se vrhá do všeho po hlavě. Je si dobře vědom svých možností a síly, až mnohdy nabyde mylného dojmu, že dosáhne všeho, sám a navíc ihned. Zahájí zběsilý útok, řve na všechny strany, kope, rozdává facky a každého napadá... až jej nakonec sejme pěšák. Úplně jednoduše řečeno, tihle lidé věří, že si mohou dovolit všechno - ke každému a bez rozdílu. Jenže už zapomínají, že existují i jiné dámy - a to například takové, jež umí svoji sílu využít lépe a nebo pěšáci, kteří se také chtějí bránit. Sice po "pěšákovsku", jenže i to někdy stačí, aby dáma zemřela. Ale na druhou stranu mívají tihle lidé onu neuvěřitelnou "z prdele kliku" a nad tím, co všechno jim projde, budete nejednou kroutit hlavou.
Dámy se zkrátka musejí naučit rozvaze, klidu, pokoře a zdravé sebedůvěře. Sebevědomí není nekritické uctívání sebe sama, ale vědomí si svých silných i slabých stránek. Nejde o přeceňování ani podceňování, ponižování ani vyvyšování.
Dáma by měla mít rovněž vždy na zřeteli vyšší cíle, než je její osobní prospěch, výhody nebo honění si vlastního ega. Protože jinak se její síla zvrhne v zabíjení slabých a hloupé napadání silných. Musí se naučit ocenit pomoc druhých, bránit slabší a v neposlední řadě - svého krále. Pokud si moudrostí, odvahou, silou a laskavostí získá pěšáky, koně, střelce a věže na svou stranu, stane se nepřemožitelnou. Všichni ji budou věrně následovat a do posledního dechu bojovat za svůj vyšší cíl - za svého krále.
Alena Šnajdrová
Sebevědomí chlapa poznáš podle toho, jak vypadá jeho žena
Málokterý muž s nízkým sebevědomím má po svém boku ženu, za kterou se kdekdo otočí. Obecně by se tedy dalo říct, že sebejistý muž uloví dámu hezkou a zakomplexovaný ošklivou. Ovšem je to opravdu takhle jednoduché?
Alena Šnajdrová
Jak jsem se vyrovnala se závistí
Kdo tvrdí, že nezávidí, ten lže, a závidí ještě víc. Závidím taky a některým lidem některý věci fakt hodně. Občas i kamarádům, za což se stydím. Ale je to lidské a záleží hlavně na tom, jak se svou žárlivostí naložíme.
Alena Šnajdrová
Pomoc, Alenka nosí pořád sukýnky - všechny chtějí být jako Alenka
Preference šatů a sukní se u mě začala zcela zjevně formovat už ve třech letech. Holka nosí sukně a co má být? Pozastavuje se nad tím někdo? Ano, neustále... a nejen pozastavuje, někomu to vysloveně vadí.
Alena Šnajdrová
Rallye letní gumy
To se takhle v půlce listopadu objednávám na začátek prosince na přezutí pneumatik. Jo, jsem lempl, ale co se asi může stát? V nejhorším případě napadne jeden den centimetr sněhu, aby druhý den zase roztál. Nebo ne?
Alena Šnajdrová
Nechci chlapa s nižším vzděláním
Tedy s nižším, než mám já. Na sociálních sítích se zmíněný exemplář obvykle profiluje jako absolvent "Vysoké školy života". A osobně? Netřeba pátrat, on mi to vždycky spolehlivě řekne sám...
Alena Šnajdrová
Svět patří těm, co se nepos**ou
V životě jsem se naučila jednu důležitou věc - člověk musí umět rozlišit, před kým a kdy může bezpečně odhalit svoje strachy a skutečné emoce a kdo jich obratem ruky zneužije.
Alena Šnajdrová
Jak (ne)(s)balit učitele - učitel druhý
Na střední škole už jsem na(ne)štěstí svou snahu o sbalení učitele neopakovala, ovšem na vejšce mi spadla brada hned první týden zimního semestru, kdy se v učebně zjevil on - magistr Zajíček - a já se okamžitě zamilovala.
Alena Šnajdrová
Pomoc, nesnáším telefonování
Už prakticky od dětství se s tím potýkám. Stokrát radši jdu někam osobně, než bych tam volala. Do jisté míry mě vysvobodily emaily a esemesky. Neznámá čísla neberu a známá jak kdy... Naštěstí vím, že v tom nejsem sama.
Alena Šnajdrová
Jak se mi splnil sen aneb intuice, část druhá
Vědci tvrdí, že člověk zdaleka nevyužívá veškerou kapacitu svého mozku. Někteří dokonce odvážně udávají nevyužitost až osmdesátiprocentní. A zjistili už, co jsou sny, kde se berou a proč?
Alena Šnajdrová
"Poslouchejte svou intuici", slyšíme všude...
Ale co vlastně je, ta intuice? Dlouhé roky jsem pokaždé nervózně váhala, když jsem si ve složité situaci vzpomněla na radu, že jí mám naslouchat. Já nevím, nevím, křičela jsem v duchu... až nedávno jsem pochopila...
Alena Šnajdrová
Chceme více žen v politice - ale musejí se chovat jako chlapi
Jednou jsem zahlédla článek, který řešil zavedení kvót pro zvýšení počtu žen v politice v jisté skandinávské zemi. Na první pohled to vypadá v pořádku a žádoucí, ovšem pak jsem konečně pochopila, co mi tolik vadí.
Alena Šnajdrová
Jak jsem se zamilovala do učitele - učitel první
"Zamilovat se do učitele je snadný", povídá jednou kámoška. "Nemusí se snažit o pozornost, protože se na něj stejně furt díváš, a už jen tím, že je učitel, jedinej v tý třídě a starší, má navrch třeba před tvejma spolužákama..."
Alena Šnajdrová
Jak jsem vystoupila z vlaku
Odevšad se hrnou motivační články, jak nemáme být ovce, chovat se stádovitě a srovnávat se s ostatními. Jsem sice ten poslední, kdo by nesouhlasil, ale na druhou stranu si říkám, jestli takové jednání není vlastně přirozené...
Alena Šnajdrová
Paní, můžete mi říct, jaký je rozdíl mezi orálním a análním sexem?
Tři dámy (kamarádky), postupně nakráčejí k němu do obchodu. První má v úmyslu koupit suvenýr. Druhá mlčí a třetí ihned po příchodu svými uměle vylepšenými rty opovržlivě prohlásí: "Fuj, tady to smrdí..."
Alena Šnajdrová
Proč lidi lžou
Jako dítě jsem nechápala, proč moji vrstevníci rodičům lžou. Neměla jsem tu potřebu a připadala si lepší než oni. V dospělosti pak přišli určití lidé a s nimi i moje lži. Asi nejsem lepší, jen jsem měla lepší výchozí podmínky...
Alena Šnajdrová
Paní učitelka svině - 3. díl
Třetí a závěrečný díl minisérie o tom, jak jsem bojovala s učitelkou fyziky. Blíží se konec školního roku a mně hrozí propadnutí, přestože jsem se právě dozvěděla, za jakých okolností mi byla připsána čtyřka z testu...
Alena Šnajdrová
Paní učitelka svině - 2. díl
V minulém díle jsem nastínila svůj boj s učitelkou fyziky a končila tím, že se za ní moji rodiče vypravili do školy na konzultaci... Jak to celé probíhalo, a i něco víc, se dozvíte v následujících řádcích.
Alena Šnajdrová
Paní učitelka svině - 1. díl
Přišla nová učitelka na fyziku - prý z nějakýho matematicko-fyzikálního gymnázia. My jsme podle ní byli zřejmě dementi, který je nutno pořádně proškolit. Všechny metody dovoleny. Což se mi vůbec nelíbilo.
Alena Šnajdrová
Ranní ptáče dál doskáče, víc toho sežere a dřív chcípne
A já zase žeru v noci, což je prý horší... Mimochodem nadpis je jen z kategorie blbých vtipů, který jsem kdysi kdesi četla. Nicméně u sov a skřivanů ještě chvíli zůstanu. Aneb co se mi do předchozího článku nevešlo.
Alena Šnajdrová
Noční sova nebo rozmazlený lenoch?
Odmalička se potýkám s problémy usnout včas a ráno brzy vstát. Obvykle nezaberu dřív než v jednu a nefunguju před devátou ranní. Jsem líná a rozmazlená?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 175
- Celková karma 23,78
- Průměrná čtenost 1269x