Tisíc a jedna noc XXV: Filosofové
Sedím zase naproti panu učiteli "filosofovi". A zase mi hoří tváře a trochu se mi třesou ruce a zase jsem navlečená v červeném svetru s rolákem a říkám si, že bych si ho svlékla, jenže přes ty hořící tváře se uvnitř třesu zimou. Je to divné, jsem na jednu stranu nadšená, že spolu opět sedíme v kavárně a na druhou stranu mám vztek.
"Vy nemáte ráda sladké?" zeptá se mě najednou s ústy plnými medového dortu. Vlastně při pohledu na talíř plný té dobroty se mi taky trochu začaly sbíhat sliny. "Jo, mám, ale musím se držet zpátky." Ještě dřív, než stačím zachytit jeho nechápavý pohled, začnu vysvětlovat: "Když jím moc sladkého, trpím na migrény. A to jsou hrozný stavy." "Hm, hm, to věřím..." tváří se zúčastněně. "Já jsem to tedy nikdy neměl, ale moje bývalá žena ano... A když ji to postihlo poprvé, docela mě vyděsila." "Taky jsem z toho byla prvně vystrašená, měla jsem poruchu vidění a vůbec jsem nevěděla, co se se mnou děje." Zamyslím se. Kdy jsem to měla naposled? Hm... asi ve čtrnácti... ne, vlastně v šestnácti... ale to pak přešlo, ani jsem nezvracela. Bylo to po nemoci a po asi týdenním pití jasmínového čaje. A co kdybych si teď už mohla klidně bez výčitek ten dortík dát? Přece jen je jiná doba, jiná situace, já jsem jiná... Ale ne, radši ne, co kdyby...?
Koukám na něj, jak dlabe ten přeslazený dort a k tomu do sebe leje rovněž přeslazenou horkou čokoládu a zase mě popadne ten vztek. On se tady cpe sladkým! To je u chlapa dost divné. Je to nechlapské. Moje máma tvrdí, že chlapi, co se takhle přecpávají sladkým, jsou měkkoty... zženštilý. Asi na tom něco bude. Tenhle učitel je dost malej, hubenej a vlastně docela měkkej. Jooo, to kdyby tady se mnou teď seděl Zajíček, ten vysokej, mladej filosof, do něhož jsem se zamilovala hned na prvním semináři. Ale vlastně si nedokážu představit, že bych tu teď s ním seděla. Proto mám vztek, že starej chlap, kterej mě nepřitahuje, mě klidně pozve na kafe a je mu úplně jedno, že je můj učitel. Jenže mě fakt nepřitahuje. To je k vzteku, svět je prostě černá komedie. Výsměch!
Koukám, jak dojídá dort. A přepadne mě ještě větší vztek, že tu sedíme, já mám v hlavě milion otázek a věcí, který bych s ním chtěla probrat, a nejsem schopná zapříst smysluplný hovor. On evidentně taky neví, odkud začít. "Jsem byl nedávno na jednom lékařském sympoziu..." pronese úplně bez kontextu, ale já jsem ráda. "A tam se nejvíc probíraly otázky etiky a vědy naproti tomu. Emocí a rozumu. Bylo to hodně zajímavé." "Co třeba konkrétně?" "Třeba právo na eutanazii..." "Hm, to je těžké. Takhle teoreticky říkám ano, každý člověk by měl rozhodnout, kdy chce odejít... ale tedy asi bych nebyla schopná to někomu udělat." "Já taky nevím... to se asi nedá rozhodnout takhle od stolu..."
Zase je ticho. "Mně se hrozně líbí to vaše heslo, že filosofie je život a život je filosofie." "Ano? To jsem rád. Já se snažím na přednášky hodně připravovat, ale pak mě vždycky napadne nějaká příhoda ze života, na které chci demonstrovat ta teoretická tvrzení... jenže nevím, jestli je to pro ostatní srozumitelné. Moc lidí to asi nebaví, ty moje přednášky." "Ono většina lidí to nechápe... nepřemýšlí nad tím..." trochu se zarazím. Přece jen nechci, abych působila nabubřele, jako že já si myslím, že jsem to narozdíl od ostatních pochopila a považuju se za lepší. Na druhou stranu toužím, aby on mi něco takového připsal. "Chci říct, že i kdyby to, co říkáte, zaujalo, podnítilo nebo nadchlo třeba jen jednoho člověka, má to smysl!" A ten jeden člověk jsem já, chce se mi kříčet! "Díky, že to říkáte, ale přece jen nevím, jestli to dělám dobře. Ale ano, život je filosofie a filosofie je život..." Všechno je fyzika...." Proboha, co se mi to zas vetřelo do hlavy?!! No jistě, Igor. Igor a jeho fyzika! To je kravina. Všechno by zdrcnul jen do materiálních hodnot. To přece nejde. Ale samozřejmě, jeho sex, jeho VŠECHNO, co se dá fyzikálně vysvětlit. Omezenec.
To tenhle chlap, co tu sedí naproti mně, je úplně jinej. Tenhle člověk ví, o čem je život! Co je podstatné. "Víte, já jsem moc ráda, že si s váma můžu takhle povídat. Nemám tu ve Vídni moc kamarádů..." sama sebe překvapuji tím výlevem. "A někdy se cítím hrozně sama se svýma myšlenkama... ale s váma se o tom můžu bavit." Zvláštně se na mě podívá. Zase mě napadne, že bych si mohla sudnat ten svetr. Jsem v něm furt napasovaná a určitě působím směšně. Ale ne, vždyť mám hezkou postavu. Věř si trochu, Ello! Jo a co bys mu asi tak ukázala? Svůj plochej hrudník? Na ten je dozajista zvědavej. Do háje, kde se to ve mně bere, tyhle myšlenky musí pryč! Razantně si zakážu všechny komplexy. Nesundám si svetr, protože je mi zima, to je ten pravý důvod. Proč bych se měla stydět za svá malá prsa?
Venku je už úplná tma. Pár nesmělých sněhových vloček se snáší za okny kavárny a já vím, že je čas jít. "Děkuju moc za pozvání", loučím se s panem učitelem a lituji nevyužitých desítek minut. Vždyť jsme si nic neřekli. Ale stejně se cítím mnohem lépe než předtím. Svým způsobem je má spřízněná duše. "Nemáte zač... rád vás zase uvidím." Najednou mě napadne, že by asi nebylo moc těžké si s ním něco začít. Měla bych učitele! Jenže sakra ne toho, kterého chci. Proč chci vždycky někoho jiného, než toho, kdo se kolem mě motá?! Na zítřek se musím pořádně připravit! Aby mi ta blondýna nezačala lézt do zelí. Je chytrá a má i docela filosofické myšlení. Jenže na mě nemá! Vlastně je můj přesnej opak - vysoká, krev a mlíko (hlavně teda velký prsa), blonďatá, modrooká, taková nohama na zemi. Určitě už spala s hodně klukama. A taky .... dnes už bych jednoznačně řekla sexy, ale tenkrát jsem to nazývala všemožně - jako například vulgární, podbízivá, omezená...
A tahle holka nějak nebezpečně moc často diskutuje se Zajíčkem, což je moje doména. No, nemá špatný postřehy... Ale já mam lepší. A zítra to musím dokázat. Jenže co když se mu ona líbí víc? Je docela přitažlivá... Ne, blbost, na to on určitě není. Všechno je fyzika. Sakra, takhle nikdy neusnu! Nakonec přece jen... asi ve čtyři ráno...
Alena Šnajdrová
Sebevědomí chlapa poznáš podle toho, jak vypadá jeho žena
Málokterý muž s nízkým sebevědomím má po svém boku ženu, za kterou se kdekdo otočí. Obecně by se tedy dalo říct, že sebejistý muž uloví dámu hezkou a zakomplexovaný ošklivou. Ovšem je to opravdu takhle jednoduché?
Alena Šnajdrová
Jak jsem se vyrovnala se závistí
Kdo tvrdí, že nezávidí, ten lže, a závidí ještě víc. Závidím taky a některým lidem některý věci fakt hodně. Občas i kamarádům, za což se stydím. Ale je to lidské a záleží hlavně na tom, jak se svou žárlivostí naložíme.
Alena Šnajdrová
Pomoc, Alenka nosí pořád sukýnky - všechny chtějí být jako Alenka
Preference šatů a sukní se u mě začala zcela zjevně formovat už ve třech letech. Holka nosí sukně a co má být? Pozastavuje se nad tím někdo? Ano, neustále... a nejen pozastavuje, někomu to vysloveně vadí.
Alena Šnajdrová
Rallye letní gumy
To se takhle v půlce listopadu objednávám na začátek prosince na přezutí pneumatik. Jo, jsem lempl, ale co se asi může stát? V nejhorším případě napadne jeden den centimetr sněhu, aby druhý den zase roztál. Nebo ne?
Alena Šnajdrová
Nechci chlapa s nižším vzděláním
Tedy s nižším, než mám já. Na sociálních sítích se zmíněný exemplář obvykle profiluje jako absolvent "Vysoké školy života". A osobně? Netřeba pátrat, on mi to vždycky spolehlivě řekne sám...
Alena Šnajdrová
Svět patří těm, co se nepos**ou
V životě jsem se naučila jednu důležitou věc - člověk musí umět rozlišit, před kým a kdy může bezpečně odhalit svoje strachy a skutečné emoce a kdo jich obratem ruky zneužije.
Alena Šnajdrová
Jak (ne)(s)balit učitele - učitel druhý
Na střední škole už jsem na(ne)štěstí svou snahu o sbalení učitele neopakovala, ovšem na vejšce mi spadla brada hned první týden zimního semestru, kdy se v učebně zjevil on - magistr Zajíček - a já se okamžitě zamilovala.
Alena Šnajdrová
Pomoc, nesnáším telefonování
Už prakticky od dětství se s tím potýkám. Stokrát radši jdu někam osobně, než bych tam volala. Do jisté míry mě vysvobodily emaily a esemesky. Neznámá čísla neberu a známá jak kdy... Naštěstí vím, že v tom nejsem sama.
Alena Šnajdrová
Jak se mi splnil sen aneb intuice, část druhá
Vědci tvrdí, že člověk zdaleka nevyužívá veškerou kapacitu svého mozku. Někteří dokonce odvážně udávají nevyužitost až osmdesátiprocentní. A zjistili už, co jsou sny, kde se berou a proč?
Alena Šnajdrová
"Poslouchejte svou intuici", slyšíme všude...
Ale co vlastně je, ta intuice? Dlouhé roky jsem pokaždé nervózně váhala, když jsem si ve složité situaci vzpomněla na radu, že jí mám naslouchat. Já nevím, nevím, křičela jsem v duchu... až nedávno jsem pochopila...
Alena Šnajdrová
Chceme více žen v politice - ale musejí se chovat jako chlapi
Jednou jsem zahlédla článek, který řešil zavedení kvót pro zvýšení počtu žen v politice v jisté skandinávské zemi. Na první pohled to vypadá v pořádku a žádoucí, ovšem pak jsem konečně pochopila, co mi tolik vadí.
Alena Šnajdrová
Jak jsem se zamilovala do učitele - učitel první
"Zamilovat se do učitele je snadný", povídá jednou kámoška. "Nemusí se snažit o pozornost, protože se na něj stejně furt díváš, a už jen tím, že je učitel, jedinej v tý třídě a starší, má navrch třeba před tvejma spolužákama..."
Alena Šnajdrová
Jak jsem vystoupila z vlaku
Odevšad se hrnou motivační články, jak nemáme být ovce, chovat se stádovitě a srovnávat se s ostatními. Jsem sice ten poslední, kdo by nesouhlasil, ale na druhou stranu si říkám, jestli takové jednání není vlastně přirozené...
Alena Šnajdrová
Paní, můžete mi říct, jaký je rozdíl mezi orálním a análním sexem?
Tři dámy (kamarádky), postupně nakráčejí k němu do obchodu. První má v úmyslu koupit suvenýr. Druhá mlčí a třetí ihned po příchodu svými uměle vylepšenými rty opovržlivě prohlásí: "Fuj, tady to smrdí..."
Alena Šnajdrová
Proč lidi lžou
Jako dítě jsem nechápala, proč moji vrstevníci rodičům lžou. Neměla jsem tu potřebu a připadala si lepší než oni. V dospělosti pak přišli určití lidé a s nimi i moje lži. Asi nejsem lepší, jen jsem měla lepší výchozí podmínky...
Alena Šnajdrová
Paní učitelka svině - 3. díl
Třetí a závěrečný díl minisérie o tom, jak jsem bojovala s učitelkou fyziky. Blíží se konec školního roku a mně hrozí propadnutí, přestože jsem se právě dozvěděla, za jakých okolností mi byla připsána čtyřka z testu...
Alena Šnajdrová
Paní učitelka svině - 2. díl
V minulém díle jsem nastínila svůj boj s učitelkou fyziky a končila tím, že se za ní moji rodiče vypravili do školy na konzultaci... Jak to celé probíhalo, a i něco víc, se dozvíte v následujících řádcích.
Alena Šnajdrová
Paní učitelka svině - 1. díl
Přišla nová učitelka na fyziku - prý z nějakýho matematicko-fyzikálního gymnázia. My jsme podle ní byli zřejmě dementi, který je nutno pořádně proškolit. Všechny metody dovoleny. Což se mi vůbec nelíbilo.
Alena Šnajdrová
Ranní ptáče dál doskáče, víc toho sežere a dřív chcípne
A já zase žeru v noci, což je prý horší... Mimochodem nadpis je jen z kategorie blbých vtipů, který jsem kdysi kdesi četla. Nicméně u sov a skřivanů ještě chvíli zůstanu. Aneb co se mi do předchozího článku nevešlo.
Alena Šnajdrová
Noční sova nebo rozmazlený lenoch?
Odmalička se potýkám s problémy usnout včas a ráno brzy vstát. Obvykle nezaberu dřív než v jednu a nefunguju před devátou ranní. Jsem líná a rozmazlená?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 175
- Celková karma 23,78
- Průměrná čtenost 1269x